ProstÄ› to nechte na jiných lidech. Na tÄ›ch, kteří jsou v oblasti restitucí zbÄ›hlí a vÄ›dí, jak na to. Inu, s tím nic nenadÄ›láte. Jednou jste se stal ÄlovÄ›kem, kterému byla vrácena pole a Äást lesa, takže se s tím musíte poprat. Prvotní pocit majitele hektarů polí a cest mezi nimi, ale také Äásti lesa, kde se procházel Váš rod od nepamÄ›ti, je vážnÄ› skvostný. Ale co Vy s tím vším budete dÄ›lat? Budete se podílet na jejich zvelebování? Rozumíte tomu, co les potÅ™ebuje? Pronajmete to? Není lepší souhlasnÄ› pokývat hlavou, když Vám nÄ›kdo Å™ekne: Koupím restituce?

Alespoň o tom uvažujte

Nechce se Vám prodávat nÄ›co, co patÅ™ilo VaÅ¡emu rodu? Máte výÄitky, že by se pÅ™edkové obraceli v hrobÄ›? Ti už se dávno obracejí, když vidí, jaká spouÅ¡Å¥ se bÄ›hem tÄ›ch nÄ›kolika desítek let stala na jejich majetku! Byli by Å¡Å¥astni, že jste se majetku ujal a spravujete jej. Ale kdyby Vás vidÄ›li, jak si vedete … No, nevím, nevím! RadÄ›ji by vidÄ›li, jak na polích pracují opravdoví zemÄ›dÄ›lci. A v lesích se daří faunÄ› i floÅ™e! Je to na Vás, jak naložíte s nabídkou k odprodeji.Â