Misofonie: porucha, která komplikuje mezilidské vztahy

Cítíte při některých zvucích, které lidé běžně vydávají, nelibé pocity? Znechucení, nenávist, hněv, úzkost ale i agresivní pocity vůči sobě samému nebo okolí – to všechno se děje uvnitř lidí s misofonií, pokud slyší spouštěcí zvuk. A o ty není nouze. 
 Sluchátka na uších
Problém je:

  • dýchání,
  • žvýkání jídla,
  • polykání nebo srkání pití,
  • tikající hodiny,
  • pípání ptáků, cvrčků,
  • a spousta dalších.

 
Jak víme od Lucie, která s jedním misofonikem žije už dvanáct let, nezáleží na tom, jak je zvyk silný. „Manžel byl vždycky citlivější na hluk. Hodně vnímá a slyší sousedy, jak nad námi dupou, hrkají židlemi a podobně. Já vůbec nic neslyším, ale on je vzteky bez sebe,” popsala potíže své drahé polovičky. Tím to ale zdaleka nekončí. „S časem jako by se to stupňovalo. Teď už dokonce u společných víkendových obědů a večeří sedí se sluchátky a v uších má svou oblíbenou hudbu. Rozčiluje ho, jak s dcerou žvýkáme. Přitom ani nejde o mlaskání. Nikdo jiný, kdo s námi seděl u stolu, si nikdy nestěžoval.” I takto to může v domácnostech, kde se člověk s touto poruchou nazývanou také 4S (selective sound sensitivity syndrome) vyskytuje, vypadat.
Ztišení pomocí gesta
 
Zní to možná bláznivě a na první pohled se může zdát, že se jedna prostě jen o popudlivého člověka. Není tomu tak. Jedná se opravdu o abnormalitu mozku potvrzenou magnetickou rezonancí. Ten reaguje  prokazatelně jinak, pokud je slyšet spouštěč.
 
Není jisté, co tyto obtíže způsobuje. Objevují se častěji u žen a lidí s vyšším IQ. Vliv může mít genetika. Nejednou je více členů jedné rodiny nenávistných ke zvukům. První příznaky bývají už před pubertou. Sklon k poruše mají lidé s ušním šelestem, obsedantně-kompulzivní poruchou, Tourettovým syndromem nebo úzkostmi.
 
Neléčená misofonie může člověku vážně narušit mezilidské vztahy.Nebo vést až k napadnutí původce nepříjemného zvuku, ať už slovnímu nebo fyzickému. V léčbě se uplatňuje psychoterapie nebo psychofarmaka.