Zatímco české hudební skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu zná každé školou povinné dítě, Zdeněk Fibich bývá někdy neprávem opomíjen. Patří totiž mezi nejvýznamnější české autory hudebního romantismu, tedy slohu, který se vyvinul z klasicismu na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Přesto, že se dožil pouhých čtyřiceti devíti let, je autorem osmi oper, sedmi melodramů, devíti symfonií a řady orchestrálních a instrumentálních skladeb. Narodil se do rodiny nadlesního a celé své dětství trávil obklopen hlubokými lesy. Byl velmi hudebně nadaný a již ve svých čtrnácti letech složil vlastní symfonii. O rok později dokonce začal komponovat svoji první operu. Studoval v Praze u Bedřicha Smetany, později v Lipsku, v Mannheimu a v Paříži. Těžiště jeho tvorby je především v dramatu a melodramatu.
Operní tvorba
· Šárka
· Blaník
· Bouře
· Hedy
· Pád Arkuna
· Bukovín
· Nevěsta messinská
· Médea
Jedním z nejvýznamnějších Fibichových operních děl je Šárka. Skládá se ze tří dějství na libreto Anežky Schulzové a premiéru měla 28. července 1897 v Národním divadle. Je autorovou předposlední operou a vedle Blaníku druhou v českém prostředí. Vznikla jako důsledek Fibichova těsného přimknutí k Smetanovu směru jak námětem, navazujícím přímo na Libuši, tak i hudbou, která vychází z přesné deklamace české mluvy a melodickou náplní se dovolává starobylých lidových nápěvů. Velmi mu záleželo na tom, aby v jeho hudebním výrazu vše vycházelo z českého projevu.
Proto i lyrické partie, a zejména ženské sbory, mají charakteristický „smetanovský“ ráz. V době své premiéry narazil příběh na odpor pravicových konzervativců, kteří v něm viděli proklamaci rovných práv žen a mužů, což byla ve své podstatě pravda.
Symfonie
· symfonie e moll Op. 53
· symfonie Es dur Op. 38
· symfonie F dur Op. 17
Symfonické básně
· Othello
· Toman a lesní panna
· V podvečer
· Vesna
· Bouře
· Záboj, Slavoj a Luděk